Canterburské povídky
Canterburské povídky jsou druhou sbírkou středověkých textů, jež adaptoval do filmové podoby známý italský režisér Pier Paolo Pasolini. Je to také druhé dílo jeho volné Trilogie života. Tak jako v předchozím Dekameronu, ani tentokrát se nezříká otevřeného zobrazení erotiky, stejně jako silně provokativních scén, které byly pro jeho dílo typické. Není to však režisérská zvůle – Pasolini tu věrně vystihl rozporuplnost středověké estetiky, přítomné i v Chaucerově předloze: všudypřítomné obrácení mysli k posmrtnému životu, permanentní touhu po nebi a strach z pekla, a na druhé straně nízkost – důraz na jídlo a vyměšování, vulgární, fraškovitý humor a zdůrazňování tělesnosti se vší její nechutností.
Režie:
Hrají:H. Griffith, L. Bettiová, N. Davoli, T. Baker, P. P. Pasolini
1972 It./Fr.
