Komici na jedničku
K divadlu se dostal Miroslav Horníček na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici, ale už v roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, a brzy po válce odešel do Prahy. Hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla satiry. Poté hrál šest let na scéně Národního divadla. V roce 1955 se stal partnerem Jana Wericha v Divadle ABC. Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a záhy i Divadla Semafor. Působil i v Městských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu, kde přímo z divadelní rampy odpovídal na živé dotazy diváků. Hrál také ve filmech. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, scenáristy Pavla Juráčka a režisérů Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka na světové výstavě v Montrealu. Po návratu z Montrealu se společně s režisérem Vladimírem Svitáčkem pustili do televizního projektu, který mu přinesl obrovskou popularitu. Promlouval s takovými osobnostmi, jako byli mj. Jan Werich, Jan Pivec, Jiří Sovák, Július Satinský a Milan Lasica. Do svých rozhovorů vkládal inteligentní humor, který oslovuje mnohé diváky i dnes. Jeho dalším velkým televizním projektem byl desetidílný seriál Byli jednou dva písaři, dokončený v roce 1972. Na jeho tvorbě se sešla tehdejší umělecká elita. Režisér Divadla Semafor Ján Roháč, scenárista Jaroslav Dietl a herci v čele s dvojicí Sovák, Horníček. Oblíbeným seriálem prostupuje jemný humor, nadhled a pohoda. Vzpomínky na Miroslava Horníčka z Muzea komiků opět přináší Petr Nárožný a jeho hosté.
Režie:A. Činčerová
2012 Skryté titulky
