Na cestě po Korsice
Na první pohled vypadá Korsika, jako by někdo vyřízl kus Alp a dal je do Středozemního moře. Na některých místech se strmé útesy zdvíhají z hladiny až do výšky 900 metrů. Nejvyšší hora ostrova s názvem Monte Cinto končí na úctyhodných 2700 metrech. I dalších dvacet vrcholů ční nad hranicí dvou kilometrů, takže sněhová nadílka uprostřed června není žádnou výjimkou. Horská údolí, jimiž protékají řeky, jsou každoročně cílem mnoha návštěvníků, pro něž má drsné a pusté vnitrozemí svébytnou romantiku. Kamenitá krajina vždy komplikovala život zemědělcům. Obyvatelé proto raději chovali domácí zvířata a spoléhali na dary moře. A když něco pěstovali, tak hlavně jedlé kaštany. Dvanáct stromů dokázalo po celý rok uživit jednu rodinu. Korsičané melou kaštany a dělají z nich mouku. Z té vaří polundu, jakési knedlíky. Korsika patří po čtvrt tisíciletí Francii a je jejím nejchudším regionem. Hrubý domácí produkt tam dosahuje pouhých dvaceti procent francouzského průměru. Na druhou stranu má ostrov velmi slavnou historii. Nejslavnějším korsickým rodákem je Napoleon Bonaparte – generál a posléze císař, jemuž se podařilo dobýt téměř celou Evropu. Jeho rodný dům dodnes stojí, má původní zařízení včetně dětského pokoje malého Napoleonka.
Režie:R. Valica
2011 Skryté titulky
