Neobyčejné životy
Na otázku, v čem je jeho život neobyčejný, se jen zastydí, dlouze přemýšlí a nakonec odpoví: „Život každého člověka je přece neobyčejný...“. Když mu připomenete, že patří k nejobsazovanějším českým hercům, opět se zastydí a řekne: „Víte... já nemám rád takový ty velkohubý kecy...“. Snažíte se ho trochu nasměrovat a řeknete: „Myslíte si, že herectví je poslání?“ Usměje se a odpoví: „Herectví? To je přetlak ješitnosti“. Oldřich Vlach (*3. 7. 1941), obyčejný kluk z obyčejné vesnice, který se narodil obyčejným rodičům. Jeho život se dle jeho slov vyvíjel úplně obyčejně. Přesto se stal hercem, který ztvárnil stovky postav půvabně obyčejných lidí, ale zahrál je naprosto neobyčejně. I když nepatřil k představitelům hlavních rolí, celá plejáda postav se hluboko zapsala do diváckého povědomí. Vzpomeňme na nestárnoucí komedie Na samotě u lesa a Vesničko má středisková, na televizní adaptaci Babičky či na dobrodružný film Cesta na jihozápad. Stranou nelze ponechat ani bezpočet divadelních rolí, které Oldřich Vlach vytvořil během čtvrtstoletí na jevišti Divadla Na zábradlí a následně během téměř 30letého působení ve Vinohradském divadle.
Režie:A. Sirotková
2010 Skryté titulky
