Pocta Karlu Hašlerovi
Open air galakoncert na Hradčanském náměstí v Praze z tvorby českého písničkáře Karla Hašlera (1879-1941) Legendárního českého herce a písničkáře Karla Hašlera netřeba dlouho představovat: syn sklářských dělníků, narozený 31. 10. 1879 na Zlíchově, vyučený rukavičkář, herecké zkušenosti získával v kočovných společnostech. V Choděrově herecké společnosti (1897–1898) a v letech 1899–1900 u společnosti Adolfa Dobrovolného. Následovala angažmá v Národním divadle v Brně (1900–1902) a v Slovinském zemském divadle v Lublani (1902–1903). Třináct let působil v Národním divadle v Praze (1903–1915) v tzv. Kvapilově éře, byl ředitelem kabaretů v Lucerně i Rokoku, šéfem Varieté (dnes Karlínského divadla), krátce působil i v Divadle na Vinohradech, byl jeden ze zakladatelů OSA, vlastnil Nakladatelství „Hašlerových“ písniček, deset let působil jako ředitel gramofonové společnosti The Gramophone Co. Ltd., (později EMI) vydávající desky pro HMV. Prodával gramofony, překládal operety, byl občasným dirigentem FOK i divadelním režisérem, stál u zrodu němého i zvukového filmu, sám hrál ve 30 filmech, pro film psal scénáře, hudbu, byl filmovým poradcem, stál u vzniku rozhlasového vysílání Radiojournalu, napsal kolem tří set písniček a desítky básní. Za druhé světové války i přes zákaz zpíval Karel Hašler vlastenecké a protiněmecké písně. Byl zatčen v září 1941 přímo během natáčení filmu Městečko na dlani, kde pracoval jako umělecký poradce. Nejprve byl uvězněn na Pankráci, poté v Drážďanech a svoji životní pouť zakončil v koncentračním táboře Mauthausen, kde ho zbil a zkopal opilý příslušník SS. Zanedlouho byl Karel Hašler odveden na trestný blok, kde se musel svléci donaha a poté na něj byla puštěna ledová voda ze sprch. Na následky mučení, neléčené flegmóny a úplavice Karel Hašler 22. prosince 1941 zemřel.
Režie:J. Fronc
2017
