Pošta pro tebe
Ilona žije s dcerou Nikolou a manželem úplně obyčejný, přesto vysněný život. Ilona si takový představovala už v mládí. Těšila se, až dospěje, až se vdá, bude mít děti, manžela a žít úplně normálně. Jak se dokáže prosté přání změnit v noční můru, si tehdy nepředstavovala ani v nejhorším snu. Kdyby jí příběh jejího budoucího prvního manželství někdo dopředu vyprávěl, myslela by si, že se patrně zbláznil. Za čas k tomu neměla daleko sama. Po manželovi a dvou dětech jí zbyla v srdci a duši jen velká černá díra. Život, který do té doby žila, zmizel neznámo kam. Není divu, že všechny další události jejího života nabíraly podivný směr. Pád na dno i ji inicioval k chování, ke kterému by se za jiných okolností neuchýlila, a tak během let na dno padla ještě několikrát. Ilona ví, že nic se neděje jen tak, samo o sobě, že si spoustu potíží zavinila sama, ale navzdory všemu se ode dna jednoho dne odrazila a žije svůj vysněný, obyčejný život. Ohlédnout se do minulosti je velmi těžké. A pohlédnout do tváře svým „ztraceným“ dětem bude patrně ještě těžší. Vladimír má od svých patnácti let napsanou adresu a několik telefonních čísel, která pro něj mají zvláštní význam. Skrývá se za nimi někdo důležitý. Mnohokrát se v dalších jedenácti letech pohyboval blízko adresy z papírku, mnohokrát se díval na neznámá čísla v mobilu. Přesto nikdy nezazvonil u dveří, ani nevytočil žádné číslo. Bylo těžké to udělat. Svíral ho strach a obavy. Nevěděl, co by řekl, kdyby někdo otevřel nebo zvedl telefon. Pochopil, že sám tuto situaci nezvládne. Potřeboval podporu, a tak napsal do Pošty pro tebe. Věří, že s pomocí moderátorky setkání s neznámou osobou zvládne.
Režie:M. Dvořáček
Skryté titulky
