Benátky v nesnázích - tak skličující pocit
Před více než patnácti sty lety byly na malých ostrůvcích uprostřed laguny na pobřeží Středozemního moře v severní Itálii postaveny první dřevěné chaty. Byly to předchůdci dnešních Benátek. Později, když už bylo půdy málo, vznikaly nové, uměle vytvořené oblasti. Stavba však nebyla zdaleka jednoduchá; dno laguny tvořily usazeniny a bahno, které vytvářely neustále se pohybující základ. Přesto se benátským architektům podařilo postavit paláce, věže a katedrály. Celé Benátky stojí na milionech dřevěných pilotů, které ukotvují budovy v bahnitém dně laguny. Samotné budovy jsou konstruovány tak, aby dokázaly vyrovnávat pohyby, a to i ty způsobené zemětřesením, aniž by utrpěly znatelné škody. Voda, na níž Benátčané postavili své město, však představuje stále větší hrozbu. Industrializace se podílela na narušení přirozené rovnováhy laguny: mořské dno pokleslo a změnil se vliv přílivu a odlivu, takže hladina vody v městských kanálech je o 24 cm vyšší než v době jejich výstavby. Dalším problémem je neustálý pohyb vody způsobený výletními loděmi a tisíci vodních taxíků, což je důsledek masového turismu, a stoupající hladina moře způsobená globálním oteplováním. Urbanisté, ekologové, architekti a inženýři zoufale hledají způsoby, jak Benátky a jejich budovy zachránit před potopením.
N Skryté titulky
