Deset století architektury: Kostel sv. Bartoloměje v Praze
V Praze v Bartolomějské ulici stojí barokní kostel svatého Bartoloměje. Byl postaven ve třicátých letech 18. století pro jezuitský konvikt. Po čtyřiceti letech od dostavby byl jezuitský řád zrušen a kostel začal sloužit jako skladiště. Jeho průčelí architekt Kilián Ignác Dienzenhofer komponoval do prostoru dnešního dvora. Stěna je ozdobena sochami od Matouše Václava Jäckela. Je tu dvanáct apoštolů, Panna Marie a Kristus. Vnitřní dispozice kostela byla zakomponována do obvodových zdí staršího objektu. Celý prostor byl nově zaklenut a pásy rozdělen do tří sekcí. Freska nad kněžištěm zobrazuje přímluvu Panny Marie u Nejsvětější trojice. Nad kruchtou jsou svatý Jan Nepomucký a svatý Bartoloměj. Nad hlavní loď umístil Václav Vavřinec Reiner fresku mučení svatého Bartoloměje. Pozoruhodná tu jsou okna, která Dienzenhofer musel začlenit do interiéru i exteriéru budovy s ohledem na dispozici stavby. Ve slepých portálcích hlavní lodi se dochovaly čtyři zlacené štukové reliéfy - svržení Jana Nepomuckého z mostu, vyhnání Adama a Evy z ráje, Abrahámovo obětování Izáka a svátost zpovědního tajemství. Návratem do vlastnictví Kongregace sester františkánek byl teprve kostel zrestaurován, nyní je téměř v původní podobě a po staletích opět slouží svému účelu.
Režie:J. Boněk
1998 Skryté titulky
