Divocí psi: Mistři adaptace (1/2)
Daleko od moře, pláží a turistických středisek ukrývá Brazílie málo známý klenot – Cerrado. Tato savana představuje jeden z nejúžasnějších ekosystémů na světě. Úchvatná krajina, která je domovem více než sto šedesáti tisíc druhů rostlin a živočichů, z nichž mnohé najdeme pouze zde. Příkladem je pes hřivnatý. Tento druh nemá mezi ostatními psovitými šelmami obdoby. Jeho typickým znakem je tmavá hříva, podle které byl pojmenován, přestože připomíná spíše lišku na chůdách než psa s hřívou. Ve východní Asii zas žije psovitá šelma vynikající mimořádnou přizpůsobivostí, díky níž se cítí stejně dobře v tropických lesích severního Vietnamu jako ve východosibiřské tundře – psík mývalovitý. Osud obou těchto druhů je ale velmi nejistý. Psa hřivnatého vytlačují z území Cerrada rozšiřující se zemědělské plochy, které postupně nahrazují jeho přirozené prostředí. Psíka mývalovitého kdysi přivedla do Evropy potřeba člověka zvýšit produkci kožešin ve volné přírodě a nyní je zde považovaný za invazní druh. Zároveň se v evropských státech šíří šakali, ti ovšem přirozenou cestou. I tak ale závisí jejich budoucnost na rozhodnutích člověka. Dvacet tisíc let poté, co jsme v zájmu vlastního přežití spojili svůj osud s osudem vlka, nutíme všechny divoké psy žít v neustále se měnícím světě, kterému se musejí přizpůsobovat.
Fr. Skryté titulky
