Evropa dnes
Humboldtovo fórum v Berlíně je největším kulturním projektem v Německu. Je zamýšleno jako místo dialogu a jsou v něm umístěny výstavy o historii německého hlavního města, Etnologické muzeum a Muzeum asijského umění. A skutečně, etnologické sbírky byly předmětem mnoha kontroverzních debat. Mnoho předmětů, získaných v koloniálním období, je poskvrněno krví. Co to znamená pro výstavy Humboldtova fóra? Jak by se s takovými díly mělo zacházet obecně? Uprostřed kontroverzí kolem uloupeného umění, diskusí o výzkumu provenience a o tom, jak kurátorovat citlivé výstavy, dokument sleduje vedoucího Etnologického muzea Jonathana Finai na jeho pracovišti v Berlíně a na cestě do Kamerunu. V roce 2017 Fine prováděl výzkum jednoho z nejpůsobivějších předmětů sbírky, královského trůnu z království Bamum. Hledal odpovědi na otázky: Jak se dostal do Německa? Byl to diplomatický dar německému císaři, nebo vynucené gesto podřízenosti? Je to případ pro restituci? Kdyby bylo na kamerunském kurátorovi a kritikovi umění Bonaventurovi Ndikungovi, Německo by muselo Kamerunu na oplátku darovat významné umělecké dílo – jako skutečný akt diplomacie. Další výzkumný projekt se zabývá koloniální minulostí Německa v Namibii. Oficiální německé uznání genocidy Hererů přišlo až v roce 2016. Mnoho pokladů uloupených v koloniálním období je stále v německých muzejních sbírkách. V rámci projektu provenience se výzkumníci ve spolupráci s Namibijskou muzejní asociací zabývali historií, významem a uměleckým potenciálem 1 400 předmětů z berlínských sbírek. Dosud bylo do Namibie vráceno 23 předmětů, i když pouze zapůjčených. Známá namibijská módní a kostýmní návrhářka Cynthia Schimmingová, která se na projektu rovněž podílela, vyzvala k bezpodmínečnému navrácení děl. Mnozí žádali, aby se totéž udělalo i s beninskými bronzy, jedněmi z nejznámějších a nejkontroverznějších děl berlínské sbírky. Tato mistrovská díla, která kdysi zdobila královský palác v Beninském království (v dnešní Nigérii), uloupila britská vojska v rámci trestné výpravy v roce 1897. Poté byla prodána na mezinárodním trhu s uměním; mnohá z nich skončila v různých evropských muzeích. Stala se prubířským kamenem toho, zda Humboldtovo fórum skutečně prolomí hranice a odváží se vstoupit do kulturní výměny na rovné úrovni. Nedávno bylo rozhodnuto, že část sbírky bude restituována, ale některé beninské bronzy budou vystaveny v Humboldtově fóru. Otázkou je, jak to vhodně provést. Podle Jonathana Finea je třeba, aby etnologická muzea dnes jasně ukázala, že historie Evropy je úzce spjata s kolonialismem: "Myslím, že by bylo úspěchem, kdybychom vzali myšlenku fóra za svou a uvažovali o Humboldtově fóru ne jako o místě, které nám dá odpovědi na naše otázky, ale umožní nám klást otázky o minulosti a současnosti a přivést více hlasů a různých pohledů na to, co tyto otázky znamenají. Myslím, že jen tak můžeme dojít k pochopení a najít pro sebe odpovědi na to, co znamenalo 500 let evropské kolonizace pro svět, ve kterém žijeme."
N Skryté titulky
