Evropa dnes
Koncem prosince 1979 překročily tisíce sovětských vojáků hranice sousedního Afghánistánu. Výsadkáři a speciální jednotky se vylodili v Kábulu, vtrhli do prezidentského paláce a zabili prezidenta Hafizulláha Amína. Šlo o drastické porušení mezinárodního práva, které odsoudila většina členských zemí OSN – včetně neutrálních muslimských zemí, které tradičně téměř vždy stály na straně Ruska. Americký prezident Jimmy Carter zmrazil ratifikaci nevyřízených smluv s Moskvou. USA a 65 dalších zemí bojkotovalo olympijské hry v Moskvě v roce 1980. Zdálo se, že pokrok, který byl v uplynulých 15 letech pracně zajištěn v oblasti détente mezi východním a západním blokem, byl náhle anulován – reakce, které byly v logice tehdejší studené války předvídatelné. Co vedlo vedení v Moskvě k tomuto nesmírně riskantnímu kroku? Proč dostali sovětští vojáci rozkaz zavraždit Hafizulláha Amína, který byl koneckonců komunistickým vůdcem? Jak ovlivnila nyní vznikající válka v Afghánistánu rovnováhu sil v regionu? Jedno je jasné: válka přivedla do arény globální politiky zcela nové hráče a důsledky se projevují dodnes – a to nejen v jižní a střední Asii.
N Skryté titulky
