Postřehy odjinud
Má Bulharsko nějaká specifika? Následuje znamení souhlasu, že nemá... tady to mají opačně. Kývání hlavou ze strany na stranu bývá přirovnáváno k pohybu zvonu, to je tady znamením souhlasu. Kdežto obecně chápané přitakání je v Bulharsku projevem nesouhlasu. Stejný pozor na komunikaci prostřednictvím pohybu hlavy si musíte dát ještě v Albánii. Skoro je asi lepší tady mluvit než se jen dorozumívat řečí těla. Kuriozit je ale v Bulharsku mnohem víc... V centru města se můžete procházet na velké ploše po žluté dlažbě. Navíc speciálně vyrobené nejen pro toto náměstí a přilehlá prostranství. V Sofii také vyvěrají minerální prameny, které mají různou teplotu. Ten v centru má 46 stupňů Celsia a místní jím vytápěli i obytné domy. Barvy dominují i v místním folkloru – bílá na znamení lásky, práce, míru a svobody, červená odkazuje na krev za ni prolitou. Na konci zimy doslova zaplavují zemi Marteničky. Darované 1. března je mají Bulhaři u sebe, dokud nespatří znamení jara – čápa, vlaštovku nebo rozkvetlý strom.
Skryté titulky
