Bajadéra
Znamená první uvedení významného petrohradského souboru, který se stává stále častěji konkurencí slavnějšího Kirovova divadla, a v neposlední řadě máme možnost poprvé poznat rozsáhlejší práci španělského choreografa Nacha Duata, který patří v současnosti k nejuznávanějším tvůrcům svého oboru. Bajadéra je společným dílem hudebního skladatele Ludwiga Minkuse a choreografa Maria Petipy a měla premiéru v Petrohradě v roce 1877. Z bezmála dvaceti baletů, které společně vytvořili, patří ke třem nejznámějším: Donu Quijotovi, a Paquitě. Libretista Chudekov jim napsal libreto přesně podle dobového vkusu. Jednoduchý příběh se odehrává v exotickém prostředí – v Indii. Chrámová tanečnice, bajadéra Nikia, a vojevůdce Solor se do sebe zamilují. Tím ovšem proti sobě popudí velekněze chrámu i mahárádžu, jehož dceru Gamzatti si má Solor vzít. (Gamzatti mimochodem tančí vynikající slovenská tanečnice Andrea Laššáková). Na dvorské slavnosti je však Nikia uštknuta hadem, nastrčeným do košíku s květinami, odmítne veleknězův protilék a umírá. Se svým milým se tak setkává jen ve snu. Choreografa Nacha Duata pojí s petrohradským souborem dlouholeté vztahy. V létech 2011–2013 zde byl uměleckým ředitelem baletu, ale se souborem spolupracoval jako rezidenční choreograf i během svého šéfování ve Státním baletu v Berlíně. V roce 2019 se do pozice uměleckého ředitele vrátil a nastudoval Bajadéru. Samozřejmě podle Petipova geniálního konceptu bezezbytku svázaného s hudbou. Očistil ovšem choreografii od některých nánosů dobové divadelní praxe jako byly kupř. pantomimické pasáže, které by dnes byly nadbytečné nebo působily i bezděčně komicky. Inscenace si ovšem zachovává charakter velké baletní podívané, plné technicky náročných a bravurně odvedených prvků.
