Hvězdy stříbrného plátna
Rané krátké grotesky Charlieho Chaplina bývají často plné humoru vycházejícího z krutosti. Kopance, padání, otloukání. A smích. Lidé se možná smáli úlevou, že se to nestalo jim. Krutost později vystřídalo dojetí, když Chaplinovi hrdinové neměli co jíst či byli nešťastně zamilování. Chaplin, někdejší pouliční londýnské dítě, se stal jedním z nejvlivnějších a nejoblíbenějších, ale také nejbohatších mužů světa. Měl dveře otevřené všude, obdivovali ho králové i vládci. A on se dokázal vysmívat i jim. Dokázal například v Hitlerovi vidět to, co si svět uvědomil až mnohem později. Dokázal svým uměním upozorňovat na nespravedlnost, ať už pocházela odkudkoli. V období studené války, po premiéře svých legendárních Světel ramp, byl v USA označen za komunistu, nežádoucí osobu a ze země vykázán. Azyl nalezl ve Švýcarsku, kde také 25. prosince 1977 zemřel.
VB Skryté titulky
