Jan Špáta očima Olgy Sommerové
Jan Špáta (25. 10. 1932 – 18. 8. 2006) vystudoval fotografii na Průmyslové škole grafické a poté kameru na FAMU. Pracoval jako kameraman ve Zpravodajském filmu, podílel se na desítkách filmů většiny režisérů dokumentárních filmů 60. let. Zásadně jej ovlivnila spolupráce s Evaldem Schormem. Z pozoruhodných dokumentů, které natočil, jmenujme alespoň některé: Největší přání (1964), Respice finem (1967), Mezi světlem a tmou (1990), Největší přání II (1990). Byl úspěšným autorem i po roce 1989, podílel se zejména na sériích GEN, GENUS, OKO nebo Jak se žije. Roku 1998 se rozhodl vědomě ukončit filmovou kariéru bilančním snímkem Láska, kterou opouštím. Je autorem několika knih (Okamžiky radosti, Mezi světlem a tmou) a držitelem mnoha filmových cen. O jeho přínosu pro český film se hovoří jako o Špátově dokumentaristické škole, svým humanistickým i řemeslně dokonalým pojetím filmu ovlivnil celé generace studentů. Portrét Jana Špáty v režii Olgy Sommerové uvádíme jako vzpomínku tohoto jedinečného tvůrce, který by v těchto dnech oslavil 85. narozeniny.
Režie:O. Sommerová
1993 Skryté titulky
