Literární místopis (10/13)
Západní Čechy – krajina na hranici. Nejen mezi státy, ale i mezi minulostí a současností. Příběhy se zde rodí v šumavských samotách, chodských tradicích i osudech lidí, kteří tu hledali a stále hledají svoje místo. Plzeň je město piva, průmyslu a bohaté historie – v padesátých letech tu po měnové reformě vypukla první velká vzpoura proti komunistickému režimu v Československu. K těmto událostem se ve svém románu Rubikova kostka vrací spisovatel Vratislav Maňák. Na Výhledech u Klenčí pod Čerchovem, stojí pomník Jindřicha Šimona Baara. Je to jméno, které se ještě donedávna muselo znát z přehledů autorů 19. století a jehož knihy patřily k povinné četbě. Má ale ještě co říct dnešním čtenářům? Odpověď hledá učitel a literární historik David Franta se svými studenty na klatovském gymnáziu. Karel Klostermann svými knihami vytvořil obraz Šumavy jako kraje horských samot, hlubokých lesů a drsného života v přírodě. Jak ale tento obraz vznikl a nakolik odpovídá skutečnosti? O tom bude Jára Rudiš mluvit s Veronikou Faktorovou a Michalem Hořejším, autory knihy Karel Klostermann a zrod Šumavy. Odlehlé šumavské samoty byly místem, kde člověk žil vydaný napospas přírodě i vlastní komunitě. Právě tahle temnější podoba Šumavy se vrací v knihách Petry Klabouchové – od románů Prameny Vltavy a Ignis fatuus až po její nejnovější román Vona, inspirovaný skutečnou tragédií.
Režie:P. Smělík
Skryté titulky
