Profily velikánů: Henri Rousseau
Etiketa naivního malíře mu sedí jako ulitá! Nosí v sobě dětskou nostalgii. Ovšem jeho dětství poznamenala nejen nevinnost, ale i krutost. Děti na jeho malbách mají chmurnou, znepokojivou, žalující tvář. Dítě se ocitá ve světě, do něhož podle všeho nepatří. "Dítě s loutkou" je obr, gigantický a nehybný jako primitivní božstvo. Loutka, kterou tento bůh dětství drží na konci provázku, má vaši tvář: obličej postaršího muže, manipulovaného vlastním dětstvím. Nebyl však tím manipulátorem se štětcem v ruce sám Henri Rousseau? Byl současně tím, kdo manipuluje, a zároveň tím, kdo visí na konci provázku. Vysmívaným, i posmívajícím se. Jeho obrazy zavrhují pravidla klasické perspektivy. Občas se inspiruje středověkými miniaturami. Svou vnitřní vizi sledujete s tvrdošíjností a úzkostlivým citem pro detail. Jakým kouzlem se amatér a samouk, vloudil nebo spíš vloupal do dějin umění? Rousseauovo dílo obdivuje většina moderních malířů.
Fr. Skryté titulky
