Misia bratov Konštantína a Metoda (1)
Dokumentární série o životě a působení sv. Konstantina - Cyrila a jeho bratra Metoděje na Velké Morave.1. část: V první polovině 9. století existovaly na našem území dva nadkmeňové útvary jednoho etnika. Nitranské knížectví na čele s Pribinou a Moravské knížectví na čele s Mojmírem I. Roku 833 se Mojmír zmocnil Nitranského knížectví, vyhnal Pribinu z Nitry a spojil obě knížectví. Tak vznikl první státní útvar Slovanů, který později dostal název Velká Morava. Vyhnán Pribina se usadil u Blatenský jezera kde postavil hradiště Blatnohrad a vystavěl více než 30 kostelů. Zemřel roku 861 a na jeho místo nastoupil syn Kocel. V roce 845 král Východofranské říše Ludvík Němec vojensky napadl Velkou Moravu, Mojmíra zbavil vlády a knížectví svěřil Mojmírovo synovci Rostislavovi. Rastislav ve snaze vymanit se z vlivu Franků poslal byzantskému císaři Michalovi III. žádost, aby mu poslal učitele a biskupa. V roce 863 přišla na Velkou Moravu z Byzantské říše kristianizačná mise bratrů Konstantina a Metoděje. Na Velkou Moravu přinesla Konstantinem vynalezeny první slovanské písmo - hlaholici. Bratři do řeči lidu přeložili evangelia a bohoslužebné texty. První bohoslužebných knihou, kterou přeložili byl Evangeliář - tedy výňatky z evangelií tzv. perikopy čteny při nedělních bohoslužbách. Originál překladu evangelia se nezachoval, ale zachoval se jeho opis z 11. století, který uchovává Vatikánská knihovna. Nese jméno svého objevitele, kanovníka knihovny - Assemanov kodex. Bratři založili školu, v níž vyučovali domácích žáků. Konstantin a Metoděj současně s vedením školy pracovali na překladech dalších částí Písma a bohoslužebných knih. Jejich rozsáhlé dílo se zachovalo pouze v opisech. Za nejstarší hlaholský rukopis z přelomu 9.až 10.století se považuje mešní kniha latinského obřadu - Kyjevské listy. Je to 38 modliteb na 7- mich pergamen listech malého formátu. Nejstarší kniha modliteb byzantského obřadu je Sinajský euchológium. Obsahuje i staroslověnského zpovědního pořádek, původně napsaný na Velké Moravě. V tomto období vzniklo i několik původních literárních prací. Nejznámější je Konstantinův Proglas - oslavná píseň. Po 40ti měsících působení na Velké Moravě považovaly misi za skončenou a spolu se svými učedníky odešli do Říma. Cestou pobyli 3 měsíce v Panonii, v Blatnohrad u kočáry, který podporoval hlaholici a sám se ji naučil. Bratrem dal na výuku 50 mladíků. Jelikož Panonie a Velká Morava byly v zájmové sféře Franské říše, bratři zde narazili na odpor franckých kněží jim vyčítali, že neprávem působí na tomto území.2. část: Nejpozději v srpnu 867 přišli Konstantin, Metoděj a jejich učedníci do Benátek. Konstantin v Benátkách obhájil spor o používání slovanského jazyka v liturgii s trojjazyčníky (pilátnikmi), kteří uznávali jako bohoslužebné pouze tři jazyky: hebrejský, latinský a řecký. Když koncem roku 867prišli do Říma, papež Hadrián II. jim vyšel naproti se všemi měšťany až před brány města, protože nesli ostatky sv. Klementa, který byl římským papežem - mučedníkem, a které Konstantin našel během své mise na Krymu. Papež Hadrián II. schválil Staročeské bohoslužebné knihy a povolil staroslověnského liturgii. Konstantin zemřel v řeckém klášteře jako řeholník Cyril a pohřben v bazilice sv. Klementa v Římě. Jeho hrob se stal poutním místem. Na žádost kočáry papež Hadrián II. ustanovil Metoděje za arcibiskupa Panonie a Velké Moravy se sídlem v Srem a poslal ho šířit křesťanství na území spravované Rostislavem, Svatoplukem a Kocel.Metod pak jistý čas působil v Blatnohrad. Frankové opět napadli Velkou Moravu. Po jejich plenění Svatopluk uznal svrchovanost Francké říše. Rostislavovi se to nelíbilo a chystal se synovce na hostině zavraždit. Ale Svatopluk se o tom dozvěděl, sám zajal Rastislava a vydal ho Frankem. Ti ho oslepily a uvěznili v některém bavorském klášteře, kde zemřel. Při návratu Metoděje na Velkou Moravu ho na pokyn franckých biskupů internovali v klášteře v Elwangene. Svätopluk si nárokoval na Rastislav stolec, ale Velkou Moravu ovládli Francké správci Wilhelm a Engelšalk a Svatopluka uvěznili. Odstranění panovníků Rastislava, Svatopluka a arcibiskupa Metoděje vyvolalo odpor obyvatelstva, které se na čele s knězem Slavomír vzbouřilo proti francké nadvládě. Ľudovít Němec postavil na čelo svého vojska Svatopluka. Ten však proběhl na Velkomoravskou stranu a Franků porazil. Svatopluk se tak v roce 873 stal samostatným vládcem Velké Moravy. Díky jeho vojenským úspěchem a intervenci papeže Jana VIII. se Metod vrátil na Velkou Moravu, kde obnovil školu a do liturgie zavedl staroslověnský jazyk.3. část: Když se Metod vrátil na Velkou Moravu asi v roce 874, obnovil učiliště a zavedl staroslověnský jazyk do bohoslužeb. Bavorští kněží na to reagovali velmi negativní, protože to viděli jako porušení latinské tradice. Dalším sporem bylo používání dodatku Filioque v Nicejsko - cařihradském vyznání víry, které Metod nepoužíval, protože se nepoužívalo v Římě a ani v Byzanci, ale používalo se ve Francké říši. Za největšího podněcovatele těchto sporů se považuje franský kněz Vichinga, který vycestoval do Říma a pomluvit tam Metoděje. 14. června 879 papež Jan VIII. zaslal arcibiskupovi Metodějovi list Praedicationis tuae - Hlásání nauky, v němž ho vyzval, aby se dostavil do Říma a vysvětlil obvinění. O tomto kroku papež informoval Svatopluka listem Scire vos volumus - Chceme abyste věděli a povzbudil ho aby vytrval v pravé víře. Výslech v Římě dopadlo pro Metoděje pozitivní. Ján VIII. vydal bulu industriae tuae - Tvé píle, která je dodnes zachována a nachází se ve Vatikánském tajném archivu.Papež ji adresuje Svatoplukovi slovy: "Dilecto Filia Sfentopulcho, gloriosa komitát." - "Milovanému synovi Svatoplukovi, slavnému vladaři". Dále papež nazývá Svatopluka jediným synem. Papež Bulo potvrdil pravověrnost Metoděje a ustanovil ho za "archiepiscopo Sanctae ecclesiae Moravensis." - arcibiskupa svaté církve moravské. Současně se vznikem provincie papež Jan VIII. Na Svatoplukovu žádost jmenoval franckého kněze Vichinga za biskupa "Sanctae ecclesiae nitriensis" - svaté církve nitranské. A nařídil mu, aby ve všem poslouchal svého arcibiskupa Metoděje. Papež Bulo povolit používání staroslověnského jazyka v liturgii. Po návratu Metoděje z Říma na Velkou Moravu spory neutichly. Rozpory mezi biskupem Vichinga a arcibiskupem Metodějem se vyostřily natolik, že Metod Vichinga exkomunikoval. Začátkem roku 885 Vichinga odešel do Říma, kde mohli z něj sejmout exkomunikaci. Mezitím se zdravotní stav arcibiskupa Metoděje zhoršil. Než zemřel, určil za sebe nástupce - Gorazda. Arcibiskup Metod zemřel 6. dubna 885 jako 72 letý. Na jeho pohřbu se sešel nesčíslný národ, doprovázel ho se svícemi a oplakával dobrého učitele a pastýře. Uložili ho v moravském chrámu na levé straně, ve stěně za oltářem Bohorodičky. Vichinga se vrátil na Velkou Moravu po Metodově smrti s Bulo papeže Štěpána V. Bula má název quia te zelo fidei - Protože ses s horlivostí víry a je určena Zuentopolco, regi sclauorum - Svatoplukovi králi Slovenia. Papež v ní odsuzuje Metoděje a zakazuje používání staroslověnského jazyka v liturgii. Metodějovi učedníci byli vyhnáni z Velké Moravy a našli útočiště v Bulharsku.
2014 SVK Skryté titulky
