Show Jana Krause
Jiří Lábus, Martin Dejdar, Petr Vacek, Pavel Nový, Markéta Plánková a Jan Jiráň, členové legendárního Studia Ypsilon „Není to žádná mrtvola, jak nám někteří lidé říkali. Ypsilonka žije, Ypsilonka hraje a hrát bude,” říká herec Petr Vacek o legendární pražské scéně, která nedávno vstoupila do své 61. sezóny. Zatímco v té loňské se vyrojily spekulace o jejím konci, ta letošní vypadá nadějně. „21. listopadu jsme uvedli premiéru s názvem Mejdan s Mozartem aneb Opera má tuhý kořínek a další repertoár připravuje nově ustavená umělecká rada složená z členů souboru. V prosinci nás třeba čekají oblíbené Vánoční večery. Na jevišti budeme i vařit, ale žádné ryby se vraždit nebudou,” popisuje jeho kolega Martin Dejdar, který je se Studiem Ypsilon spojený už 39 let. A ještě delší dobu tu hraje Jiří Lábus – do Ypsilonky nastoupil hned po DAMU, tedy v roce 1972! Adriana Sklenaříková, světová topmodelka s československými kořeny Narodila se v československém Breznu. Po vzoru maminky se vydala na studia medicíny do Prahy, ale už ve třetím ročníku dostala možnost vycestovat do Paříže. „Nikdy předtím jsem o tak velkém životním kroku nepřemýšlela, ale prostě se to stalo. Železná opona krátce předtím konečně padla a pro mě to bylo jako otevřené dveře do světa,“ vzpomíná top modelka Adriana Sklenaříková. „Byla jsem ale hodně stydlivá a na fotkách jsem nikdy nevypadala nijak zvlášť dobře. Tehdy jsem si proto říkala, že aspoň konečně uvidím Eiffelovku a pak pofrčím domů. No, dopadlo to jinak,” směje se. Nepřehlédnutelnou se stala nejenom díky své kráse a výšce 185 cm, ale i nekonečným nohám, které se s délkou 126 cm dostaly do Guinessovy knihy rekordů. Jan Martínek, uznávaný gastroenterolog Profesor Jan Martínek, uznávaný gastroenterolog, je držitel ceny Česká hlava. Když odcházel z pražské nemocnice IKEM a stal se primářem nového Gastroenterologického a hepatologického oddělení u sv. Anny v Brně, v časopise Forbes to sportovní terminologií označili za přestup roku. Jan Martínek se původně hlásil na DAMU. „Byl to takový můj dětský sen. Vlastně hraju občas i teď, když můžu. Objevil jsem se třeba v Lajně, Ulici nebo ve filmu Manžel na hodinu. A hrál jsem i v divadlech, třeba v Národním divadle v Praze, v Liberci nebo na Kladně. Všechno menší role, kterým profíci říkají čurda.” Jak se hostům bude líbit na červené pohovce, co se Jan Kraus dozví a jaké profese možná nevypadají, ale mohou být enormně zajímavé? Jaké vzpomínky má Jan Martínek na Václava Havla a proč? To, a mnohem víc uvidíte už brzy.