13. komnata Kamily Moučkové
Kamila Moučková (*8. 4. 1928 – †24. 11. 2020) se nejprve prosadila jako rozhlasová moderátorka. Od počátku vysílání Československé televize se však dostala do povědomí národa jako populární hlasatelka, později tvář televizního zpravodajství. Její profese pro ni hodně znamenala a do jisté míry ustupovala do pozadí i její rodina. S prvním manželem se rozvedla poměrně brzy, po narození prvního dítěte. Ve druhém manželství měla další dvě děti. Pak ji manžel opustil. S dalším partnerem, Jiřím Zahajským, prožila těžké životní období. Nemohla vystupovat v médiích a nesehnala žádnou odpovídající práci. Důvodem byla účast na vysílání televize během srpnových událostí roku 1968, které se snažilo za cenu neustálých přesunů a úkrytů udržet objektivní informování o situaci a zamezit její eskalaci. Několik měsíců poté bylo rozhodnuto o zákazu vystupování Kamily Moučkové na obrazovce a zvláště po podpisu Charty 77 zmizela z veřejného života. Žila mnoho let v ústraní, lepila pytlíky a pomáhala šířit zakázanou literaturu, byla odhodlaná věnovat tento čas vytváření zázemí milovanému muži. Po mnoha letech skončil rozchodem i vztah s hercem Jiřím Zahajským. Ke své práci v rozhlase a televizi se Kamila Moučková mohla vrátit až po roce 1989 ve svých dvaašedesáti letech. Její životní příběh, úzce propojený s politickým vývojem Československa, zaujme v kontrapunktu s osudem jejího otce, známého komunistického funkcionáře Viléma Nového. Průvodcem jejím životním příběhem je novinář Jan Lacina.
Režie:O. Sommerová
2006, skryté titulky
