Jan Patočka

Jan Patočka (*1. 6. 1907 – † 13. 3. 1977) navazoval ve svém filosofickém díle na myšlenkovou tradici J. A. Komenského, T. G. Masaryka a E. Husserla, vyznačující se snahou o zakotvení mravního rozměru člověka ve věku, který tento rozměr popírá. Vycházel z Husserlovy fenomenologie, kterou však modifikoval podněty Heideggerovy ontologie. Zaměřoval se na analýzu a popis "přirozeného světa", hledal jeho metafyzické základy a zkoumal vzájemnou závislost a souhru lidské existence a světa. V posledním období svého vývoje se Patočka ocitl pod výrazným heideggerovským vlivem a v Kacířských esejích o fil... Číst dále