Klenoty příhraničí (1/12)
Necelé dva tisíce let před tím, než Češi a Slováci na jedno století propojili své životy v jednom státě, prožila krajina na hranici těchto dvou zemí unikátní příběh. Jak dokládají archeologické nálezy, slovenská a moravská krajina se totiž v průběhu 1. století n. l. ocitla v těsném sousedství nejmocnějšího starověkého státu a jeho vyspělé civilizace – římského světa. Hranice mezi světem zde usazených germánských kmenů nebyly neprůchodné. Zřejmě se jednalo o kmeny Markomanů a Kvádů. Římané je někdy pojmenovávali jako barbary. Archeologické nálezy navíc svědčí o tom, že sem pravidelně pronikali římští obchodníci a jejich zboží, a to často i z velmi vzdálených oblastí Římské říše. Za vlády Marca Aurelia v markomanských válkách od roku 166 Germáni napadali příhraniční římské provincie a pronikli až do severní Itálie. Zvrat nastal v roce 171, kdy byli vytlačeni zpět za Dunaj. Marcus Aurelius zahájil protiofenzivu o rok později a Římané na germánském území válčili až do roku 180. Ve finále bylo na území Markomanů a Kvádů vojsko o síle až 40 tisíc mužů. Na jižní Moravě budovali svoje tábory na terasách nad řekami Dyjí a Jihlavou. Římané tehdy pobývali na obou stranách Pálavy. Kromě nejznámějšího v Mušově vznikly také u dnešních Přibic a Charvátské Nové Vsi.
ČR/SR Skryté titulky
