Konfrontace Petra Fischera

Dokumentární film se v posledních letech zásadním způsobem proměnil. Už se nedíváme jen na mluvící hlavy, ale jsme různými postupy záměrně vtahováni do děje, abychom jako diváci museli spolurozhodovat a zaujatě soudit. Dokumentaristé podle mnohých ztratili pozorovatelský odstup a ke svým postavám se chovají nejenom angažovaně a aktivisticky, ale hlavně manipulativně? Jde to ještě vůbec „udržet si odstup“? Kde jsou etické hranice natáčení, kam až se může filmař dívat? A proč? Je cíl a smysl omluvou pro jakýkoli postup, včetně toho manipulativního? A existuje něco jako „tvůrčí manipulace“ postav... Číst dále