Moje místa: Robert Vano

Fotografem chtěl být už od dětství, když dostal k Vánocům svůj první fotoaparát. Sen se mu ale splnil až v jeho šestatřiceti letech. „Říkal jsem mu vždycky, jestli ty se staneš fotografem, sním vlastní čepici. Byl totiž technický analfabet. Ale měl obrovský talent a hrozně moc chtěl, no a vidíte, vyšlo mu to,“ říká Vanův kamarád od studentských let Richard Zoli. V Intimní zpovědi se budeme bavit o tom, proč žije sám a proč emigroval ve svých čerstvých osmnácti.