Poslední měsíce 2. světové války (2/2)
Scény z Niederwutzenu jsou jedny z posledních, které německá propaganda natočila. Navzdory beznadějné vojenské situaci, Třetí říše stále doufala, že záběry odvážných německých vojáků a padlých vojáků Rudé armády pozvednou optimismus. Nacisté úvahy o kapitulaci nepřipouštěli. Leden 1945 byl z hlediska vojenských ztrát zatím nejhorší z celé války, padlo 450 000 německých vojáků. V následujících týdnech masakr pokračoval. Tváří v tvář jisté smrti pokračovaly německé jednotky v houževnatém odporu, zvláště na východní frontě. V polovině dubna zaujala Rudá armáda postavení podél celého západního břehu řeky Odry. Německé jednotky se zakopaly na Seelowských výšinách, v údolí Odry, v zoufalé snaze zastavit sovětský postup na Berlín. 16. dubna, v časných ranních hodinách, zahájilo dělostřelectvo 1. Běloruského frontu mohutné bombardování Seelowských výšin. Německou obranu tvořili vyčerpaní vojáci, jednotky Hitlerjugend a vojáci stěží klasifikovaní jako schopní vojenské služby, kterým se přezdívalo kulhavé komando. Rudá armáda měla v živé síle převahu čtyři ku jedné, přesto se Wehrmachtu zpočátku dařilo její postup zpomalit. Sovětský velitel maršál Georgij Žukov začínal být nervózní.
N, skryté titulky
