Postřehy odjinud

Určitě to znáte. To když vám o nos zavadí vůně, která je povědomá – která je nějak známá. Vybaví se vám přitom konkrétní místo nebo konkrétní situace. Je to třeba chladná vůně Sprévy po dešti, která Berlínem protéká. Nebo je to teplá a tukem obalená vůně škvařícího se masa na špízu u jednoho z mnoha berlínských stánků na kebab. A berlínské metro? Voní jinak než to pražské nebo vídeňské, mnichovské, kolínské, hamburské a všechna další. Když sestoupíte v Berlíně pod zem do jedné z mnoha desítek stanic, je najednou cítit více než sto let staré mazivo a olej šmrncnutý železitým tónem.