Sváteční slovo básníka Jaromíra Šlosara

Básník, znalec a milovník přírody Jaromír Šlosar se ve svém Svátečním slovu zamýšlí nad uměním „zastavit se“ a s ním spojenou proměnlivostí intenzity mezilidských vztahů. „Proč na svých toulkách přírodou přírodu prožíváme často jen povrchně?“ klade řečnickou otázku Šlosar, „protože si s sebou v našich myslích nosíme do lesa to, co nám v něm překáží, protože se neumíme zastavit, doslovně i obrazně v sobě. Naše cesty po vyšlapaných chodníčcích jsou pak příměrem k cestám od člověka k člověku, od srdce k srdci... A tak, jak chodníčky zarůstají, zarůstají i cestičky (vztahy) mezi lidmi.“