Vzduch je naše moře (14/30)
Jak vzniklo letectví v Čechách a jakými směry se vyvíjelo v dobách míru i na frontách I. a II. světové války, představí dokumentární cyklus pečlivě mapující každý krok od prvních průkopníků po počátky moderního civilního letectví. Dokáže, že Československo bylo sice vnitrozemským státem bez přístavů, ale i díky tomu se stalo skutečnou velmocí vzdušného moře. Tak jako mají přímořské státy slavné mořeplavce a mořské vlky, naší zemi získávaly světový věhlas legendy v kokpitech letadel. V dalším díle se zaměříme na dvě významné letecké výrobny, které byly založeny krátce po vzniku samostatného Československa. Továrna Avia již na počátku dvacátých let slavila úspěchy se stíhacím dolnoplošníkem BH-3 a její další typy stíhačů se staly díky sériové výrobě standardem pro československou armádu. Po otevření moderního závodu v Letňanech se kromě nové generace stíhačů firma zaměřila i na akrobatické letouny, úspěšné v mezinárodních soutěžích, i na letouny bombardovací. Poslední stroj, sloužící dopravě, Avii opustil v roce 1966. Velkým konkurentem Avie byl závod Aero, jenž zahájil roku 1919 výrobou školních letadel a také prvních dopravních letounů využívaných Československými aeroliniemi. Po otevření továrny ve Vysočanech roku 1923 firma získala velké renomé díky sériové výrobě průzkumných letounů A-12 a spolehlivých bojových strojů A11. Před válkou konstruktéři Aera sestrojili také nejmodernější dopravní letoun pro vojenské účely A-204 a nejmodernější bombardovací stroj A-300, jehož sériovou výrobu však znemožnila okupace.
2000, skryté titulky
