Zkrocení zlé ženy

William Shakespeare si ve Zkrocení zlé ženy prostřednictvím převleků pohrává s identitou postav, její platností vztažené k postavě jako takové a postavám ostatním. Tuto předepsanou hravost podpořil koncept dramaturgyně Johany Součkové, který částečně vychází z italské komedie dell’arte a celé vyznění inscenace Činoherního studia posouvá směrem k estetice kočovných hereckých společností a cirkusu. Zkrocení zlé ženy je tak v podání souboru kompaktním celkem, v němž se výjimečným způsobem doplňuje herectví, akrobacie, výprava i hudba.

K. Krejsová, J. Jankovský, P. Panzenberger, J. Plouhar, J. A. Haidler, A. Fišerová, J. Maryško

Režie: F. Nuckolls, P. Jirásek