Zlatá šedesátá
Miroslav Ondříček už od 60. let patřil mezi naše nejtalentovanější kameramany. Kluk z pražského Žižkova prošel školou života. Matka mu zemřela sotva vychodil základní školu a jako syn živnostníka nemohl v padesátých letech studovat. Aby lépe poznal dělnickou třídu, místo na obchodní akademii byl nucen nastoupit do továrny. Nakonec se mu podařilo proniknout k filmu jako asistent a zblízka mohl sledovat práci našich nejlepších kameramanů a režisérů – například Františka Vláčila, v jehož filmu Holubice prokázal vlastní kreativní vklad. Jako hlavní kameraman vtiskl v šedesátých letech neopakovatelné obrazové pojetí filmům Miloše Formana, Ivana Passera či Jana Němce. Tehdy si jeho vynalézavosti, která se neomezovala jen na práci kamery, všimnul významný britský režisér Lindsay Anderson a přemluvil Ondříčka ke spolupráci. I v dalších desetiletích Ondříček pracoval s předními světovými tvůrci a o vlas mu dvakrát unikla soška Oscar za filmy Ragtime a Amadeus. Přesto nikdo nepochybuje, že patřil k extratřídě světových kameramanů.
2007, skryté titulky
