Magický Činoherní klub
Zúčastnění hovoří o tom, že navzdory totalitě znamenal Činoherní klub jedno z nejkrásnějších období v jejich životě. Jiří Menzel a Jaroslav Vostrý si vzpomínají, že se podvědomě snažili v období 1965–1968 vydat ze sebe to nejlepší, protože cítili, že se pro českou společnost blíží složité období. Inscenace jako Mandragora (režie Jiří Menzel), Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho (režie Ladislav Smoček) a provedení dramatizace románu Zločin a trest v režii Evalda Schorma byly klíčovými pro vyprofilování umělecké tváře divadla. „Tvořivost je otevřený systém“, říká k tomu Evald Schorm, v jehož osobě se spojilo divadelní směřování Činoherního klubu s Českou filmovou novou vlnou. Tento díl cyklu se dále zabývá inscenacemi jako Bludiště (režie Ladislav Smoček), Revizor (režie Jan Kačer) – s Olegem Tabakovem v hlavní roli a Na koho to slovo padne (režie Jan Kačer). Díl se uzavírá rozhodnutím Vladimíra Pucholta pro odchod do Británie a pro lékařskou dráhu. Jaroslav Vostrý uvažuje o tom, nakolik byl Činoherní klub nositelem myšlenky, že člověk nemusí být pouze obětí svého osudu.
Režie:J. Abrhám ml.
2015, skryté titulky
