Velká vlastenecká válka

ČT 2

Září 1941. Moskva se připravovala na příchod nacistů. Tažení na hlavní město SSSR, podobně jako útok na Leningrad, mělo svou politickou a propagandistickou symboliku. Od léta 1941 bylo město bombardováno. Ukázalo se ale, že jeho protivzdušná obrana je poměrně efektivní. Horší to bylo na zemi. 30. září nastoupily německé armády k útoku. Pro Sověty se situace stávala zoufalou a zdálo se, že Moskvu nebude mít kdo hájit. Velký význam proto měla informace dr. Sorgeho, sovětského agenta v Tokiu, o tom, že Japonsko nehodlá v dohledné době SSSR napadnout. K Moskvě proto byly přemístěny jednotky ze Sibiře, ale i od ohroženého Leningradu. Velení se ujal už pověstný Grigorij Žukov, Němci se ale stále blížili a zdálo se, že kleště okolo města se brzy sevřou. Sovětskému velení se však na poslední chvíli podařilo posílit početní stavy vojsk a přisunout nezbytnou techniku. Navíc svou tvář ukázalo ruské počasí - v říjnu déšť, na přelomu listopadu a prosince mráz a sníh. Německý postup se zastavil. 5. prosince 1941 pak přešla sovětská vojska do překvapivé protiofenzivy a zatlačila Němce až 150 kilometrů na západ. Byla to první velká porážka wehrmachtu ve 2. světové válce. Lidé v SSSR, v zemích protihitlerovské koalice i v okupovaných zemích Evropy si oddechli, ale válka ještě zdaleka nekončila...

Rus., skryté titulky