Z Paříže do Paříže
Roman Joffo je majitelem holičství v Paříži, kde žije i se svou ženou Annou a čtyřmi syny. Paříž za druhé světové války je nebezpečným místem pro židovskou rodinu Joffových, a tak se rozhodnou, že ji opustí a přesunou se na jih Francie, kde je zatím bezpečno. Nemohou však jet všichni najednou, to by bylo příliš nápadné, a tak jako první odcestují do Nice starší synové Henri a Albert. Pak se za nimi pustí i mladší Maurice a Joseph, ale není to vůbec jednoduché. Všude jsou Němci, kteří pátrají po Židech. Chlapci dostali od otce ponaučení, že nikdy, za žádných okolností, nesmí nikomu prozradit, že jsou Židé, a to i přesto, že jsou na to hrdí. V této době je to životu nebezpečné. Již ve vlaku mají chlapci namále, když vojáci se zbraněmi odvádějí každého podezřelého. Chlapci však mají štěstí. Ujme se jich katolický kněz, který Němce přesvědčí, že cestují spolu a jsou katolíci. Jejich další výzvou je najít poctivého převaděče, který je odvede do bezpečné zóny. Ač se zpočátku zdá, že naletěli, ve skutečnosti jim ten člověk opravdu pomůže, a chlapci se dostanou do bezpečí. Nemají však ještě vyhráno, musí jít velký kus pěšky, ale nakonec se dostanou do Nice a bratry najdou. Shledají se tu i s rodiči a zase žijí všichni pohromadě a snaží se uživit. Jejich štěstí však netrvá dlouho. Němci obsazují i Nice a rodina se musí opět rozdělit, aby zvýšili šanci na přežití. Maurice a Josepha odveze otec do výchovného tábora Nová žeň. Opět nesmí za žádných okolností přiznat, že jsou Židé. Jednoho dne smí jet do Nice se zásobovačem tábora. Chlapci se těší na výlet, protože zejména malý Joseph už je z celé té situace frustrovaný a unavený. Ačkoli se zpočátku zdá, že jde jen o výlet, změní se to v noční můru. Jsou zajati Němci, kteří se snaží naplnit kvóty a odesílat denně desítky Židů do koncentračních táborů. Hlavní velitel této akce Alois Brunner je extrémně nedůvěřivý a tvrdí, že pozná, když mu někdo lže. Chlapci si perfektně nacvičili vyprávění o tom, že jsou z Alžírska, jsou křesťané a vypovídali stejně i o tom, do jaké chodili školy, kde bydleli a podobně. Přesto jim Brunner nevěří. Je si jistý, že jsou Židé. Když Maurice řekne, že byli pokřtěni v kostele ve Francii, protože žádný kostel v Alžírsku nezná, dá mu Brunner dva dny na to, aby přinesl potvrzení o křtu. Josepha si tam nechá jako rukojmí. Vyčerpaný Joseph onemocní meningitidou, ale díky sulfonamidům, které dostane od lékaře, přežije. Maurice se vrací i s farářem, který osobně potvrzuje pravost dokumentů, které Maurice Brunnerovi předloží. Ale ani tomu Brunner nevěří a dokumenty roztrhá. Pak na chlapce nastraží past, a pokud do ní spadnou, je amen i s farářem. Malý Joseph to prohlédne, a tím zachrání všechny tři. Jsou zase volní a setkávají se s otcem, který pro ně přijel i s pracovníkem tábora Nová žeň. Vypráví jim, že matka je u tety, bratři jsou v Savojsku. Zatím je nebezpečné být pohromadě, ale po válce se všichni sejdou zase v Paříži. Chlapci tedy dál žijí v táboře, až jim jednoho dne zavolá matka, že musí okamžitě pryč. Otce chytili. Maurice a Joseph jsou opět na útěku, ztratí spojení s rodinou a nezbývá jim než věřit, že všechno dobře dopadne. V malém městečku Bergland si najdou práci. Maurice pracuje jako pomocná síla v restauraci a Joseph u knihkupce Mansfeliera jako prodavač novin. Mansfelier je velkým obdivovatelem generála Pétaina a sám i se synem také kolaboruje s nacisty. Oba bratři Maurice a Joseph stále musí předstírat, že jsou křesťané. Josephovi se líbí Mansfelierova dcera Francoise a vyjde si s ní na procházku, při které se stanou svědky zrůdné události. Mladý Mansfelier se svými komplici bez milosti popraví odhalené členy odboje.
Režie:Ch. Duguay
Hrají:D. Le Clech, B. Fleurial, P. Bruel, Ch. Clavier
Fr./Kan./ČR, 2017
