Lidstvo: Příběh nás všech (6/12)

ČT 2

Jak se měnila doba a lidské dovednosti? Šestá část vyprávění o dějinách lidstva pokrývá dávné časy, kdy se za sůl platilo zlatem, rozkvět bankovnictví v Benátkách, Gutenbergův vynález mechanického knihtisku a Kolumbovu myšlenku vydat se na východ západní cestou. Americký doku-dramatický cyklus Sůl bývala jednou z nejcennějších komodit na světě. Před érou zmrazování byla klíčová pro konzervaci potravy. Přístup k soli určoval i míru moci. I armády vysílané do boje potřebovaly trvanlivé zásoby potravy. Obchod se solí býval obživou Tuaregů, kteří ji ze saharských solných dolů v Taghaze ve velkých blocích dováželi na malijská tržiště. Díky významným nalezištím zlata bylo Mali bohaté a z jeho měst se stala významná centra vzdělanosti. V té době zažívá Afrika zlatý věk, o němž ve svých zápiscích podal zprávu arabský cestovatel Ibn-Battúta. Zlato z Afriky, tak jako koření a hedvábí z Asie se dováží do Benátek. V Benátkách se z afrického zlata razí dukáty, rozkvět bankovnictví podpoří rozmach renesance. V Číně začalo v roce 1351 povstání Rudých turbánů, z nějž jako vůdce vyšel vítězně Ču Jüan-čang, zakladatel dynastie Ming. Obchodní stezky mohly sloužit i jako komunikační cesta. Použití střelného prachu, se z Číny zřejmě rozšířilo i do Evropy a umožnilo rozvoj střelných zbraní. Vynález knihtisku, nejprve deskového, byl známý již v Číně. Nicméně Gutenbergův vlastní nápad odlévat písmena a sestrojit tiskařský lis se stal zcela novou, převratnou technologii, mnohem rychlejší než orientální postupy. Patnácté století je stoletím změn, které ovlivní kulturu i civilizaci. Pád Granady a ukončení Maurské nadvlády nad Španělskem v roce 1942 se stane začátkem nové éry, v níž svou roli sehraje mořeplavec Kryštof Kolumbus.

USA, skryté titulky

Uvidíte v TV