Po stopách slavných skladatelů
Když se řekne Ferenc Liszt (1811–1886), vybavíme si líbeznou bledou tvář mladistvě upřímného hudebníka a jeho romantické melodie. Už méně je znám jako vášnivý donchuán, ďábelský virtuóz a miláček žen nebo zbožný abbé svých pozdních let. Do Lisztovy tvorby se výrazně promítá jeho maďarská duše. Byl to věčný poutník, romantik a brilantní pianista, který pořádal úspěšné recitály jako jeden z prvních. V jeho díle se zrcadlí život plný zvratů. Už během svého vášnivého života se stal legendou, začaly o něm vznikat biografie a nemůžeme opomenout všechny ty skandály, a fámy, které kdysi plnily titulní stránky novin. Z klavírní tvorby je nutno připomenout Léta putování, Sonátu h moll, Campanellu, Fantasii quasi sonátu „Po přečtení Danta“ a Transcendentální etudy. Zakladatelská úloha připadla Lisztovi v symfonických básních, jichž složil jedenáct. K nejznámějším patří Les Préludes (Preludia), Co slyšíme na horách, Hunská bitva a Ideály. Po Berliozovi je Liszt v Dantovské a Faustovské symfonii druhým velkým skladatelem programní kompozice. Obsáhlou a významnou oblast Lisztovy tvorby tvoří duchovní a chrámová hudba. Je autorem oratorií Legenda o svaté Alžbětě, Kristus, mší, z nichž zaujme Missa solemnis, Missa choralis, Uherská korunovační mše a Requiem.
Režie:L. Delalexová
Fr., skryté titulky
