Hledání ztraceného času: Filmy z Václaváku
Dnes se zaměříme na konec první poloviny minulého století, do období zásadního společenského zlomu, který poznamenal život v naší republice na mnoho dalších let. V únoru 1948 náměstí zaplnil obrovský dav pracujících, kteří napjatě očekávali proslov předsedy vlády Klementa Gottwalda v důvěře, že právě on zažehná vládní krizi. Překážkou jeho přístupu k moci bylo již pouze Benešovo rozhodnutí, zda přijme demisi ministrů nekomunistických stran. Pokud by se tak nestalo, dělnický dav se měl dle plánu změnit v obrovskou demonstraci, která měla zamířit přímo na Pražský hrad s podporou tisíců členů Lidových milicí i ozbrojené vojenské techniky. O připravovaném násilném převratu však dobový filmový týdeník mlčel a my dnes můžeme být pouze svědky mohutných projevů radosti z údajného přechodu vlády do rukou lidu. Silný kontrast k těmto událostem poskytují záběry z pohřbů dvou nejvýznamnějších nositelů prvorepublikového odkazu a demokratických hodnot – ministra zahraničí Jana Masaryka a Edvarda Beneše. Pláč zástupů truchlících byl nejen tryznou za odcházející epochou, ale pro mnohé i definitivním stvrzením toho, že lid nevědomky uvolnil cestu nové diktatuře.
2008, skryté titulky
