Po stopách slavných skladatelů
Francouzský skladatel německého původu Jacques Offenbach (1819–1880) se ve skutečnosti jmenoval Jakob Eberst. Byl synem synagogálního kantora v Kolíně nad Rýnem a rodina pocházela z Offenbachu. Podle jména otcova rodiště přijal komponista pseudonym Offenbach. Roku 1833 se usadil v Paříži, kde krátce studoval na konzervatoři violoncello a soukromě skladbu u Jacquesa Fromentala Halévyho. Stal se violoncellistou pařížské Opéra comique. V padesátých letech 19. století byl dirigentem Théâtre-Français, pro něž psal scénické hudby. Pro vlastní divadlo Bouffes-Parisiens pak tvořil jednoaktové hudebně divadelní kusy, z nichž nejznámější je Svatba při lucernách. Aby své operety odlišil od ostatní hudebně dramatické tvorby, označil je výrazem opéra bouffon, doslovně šaškovská opera. Roku 1858 vzniklo první Offenbachovo celovečerní dílo tohoto typu – Orfeus v podsvětí, v němž parodií mytologických postav podal sžíravou satirickou kritiku bonapartismu. Parodisticky je zaměřena i další hudební bouffonerie Krásná Helena, jíž dosáhl světového úspěchu. Vznikají další velké operety: Modrovous, Pařížský život, Velkovévodkyně z Gerolsteinu, Robinson Crusoe, Perikola, Bandité a jiné. Pád druhého císařství roku 1870 otřásl Offenbachovou pozicí. Pokusil se znovu divadelně podnikat, neměl však úspěch. Aby napravil svou reputaci, podnikl úspěšný zájezd do Spojených států amerických. Po něm ještě napsal operetu Madame Favarte a především fantastickou lyrickou operu Hoffmannovy povídky, která zazněla až po jeho smrti v roce 1881.
Režie:Ch. Lamotteová
Fr., skryté titulky
