Život operního pěvce Eduarda Hakena podle Věry Chytilové
Český operní pěvec Eduard Haken (1910–1996), dlouholetý sólista opery Národního divadla v Praze, se proslavil jako nezapomenutelný Vodník v Dvořákově opeře Rusalka. Slavný basista se narodil 22. března 1910 ve Šklíňi v dnešní Volyňské oblasti na západní Ukrajině. Studoval lékařství na Univerzitě Karlově a ve třicátých letech minulého století se soukromě učil zpěv u D. Levytského a po druhé světové válce u italského mistra A. Granforteho. Nejdříve působil v operním souboru Českého divadla v Olomouci, odkud jej dirigent Václav Talich angažoval do pražského Národního divadla. V repertoáru měl stěžejní role basového oboru, jako jsou např. Kmet (Braniboři v Čechách), Kecal (Prodaná nevěsta), Mumlal (Dvě vdovy), Paloucký (Hubička), Beneš (Dalibor), Basilio (Lazebník sevillský), Mefistofeles (Faust a Markéta), Zachariáš (Nabucco), Ramfis (Aida), Daland (Bludný Holanďan). Eduard Haken byl jednou z nejvýraznějších a nejvýznamnějších uměleckých osobností druhé poloviny 20. století. Jeho bas se vyznačoval krásnou barvou, objemným tónem, velkým rozsahem – od sytě znějících hloubek až po barytonové výšky. Ohromný rozsah a mohutnost Hakenova sytého basu byly pověstné. Řada generací operních fanoušků i operních kritiků byla uchvácena osobitou, nezaměnitelnou barvou hlasu, charakterizačním umem a jedinečnou technikou. Nejčastěji zpíval Kecala a nejvíc miloval Vodníka. Určitě ještě dlouhá leta právě s Hakenem v těchto rolích budou nemilosrdně poměřováni jeho nástupci. Kdo Eduarda Hakena v Prodané nevěstě či Rusalce zažil, ten potvrdí, že jeho umění je zřejmě nepřekonatelné.
Režie:V. Chytilová
1995, skryté titulky
