Ludvík Kundera pohledem Aleny Hynkové
Pro umělce renesančního rozpětí Ludvíka Kunderu (*22. 3. 1920 – †17. 8. 2010) se stalo osudovým první setkání s básníkem Františkem Halasem v roce 1945, které navždy poznamenalo jeho tvůrčí cestu. Své první verše otiskl v roce 1938, kdy se stal studentem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Jako mladý stál u počátku postsurrealistické Skupiny Ra a mnohem později mezioborového Sdružení Q. Psal poezii, prózu i divadelní, rozhlasové a televizní hry. Věnoval se i překladům německé literatury, maloval, působil jako vydavatel a literární historik. V období normalizace jej postihl zákaz publikovat, ale literární činnosti se dále věnoval v novém domově, který našel v moravském městečku Kunštát. Za své dílo, které představuje více než 150 svazků, se stal laureátem Ceny Jaroslava Seiferta a kromě řady dalších ocenění obdržel také Medaili Za zásluhy 1. stupně.
Režie:A. Hynková
2002, skryté titulky
