František Dvořák pohledem Jiřího Datla Novotného
Františka Dvořáka byl významný český historik umění a autora více než třiceti monografií našich předních výtvarníků. Jeho zvláštní cesta k umění je spojená s prvním hlubokým zážitkem u oblíbeného potoka plného krásných ryb. Jednou ráno v létě, ještě jako venkovský kluk a žák druhé třídy, hnal husy k potoku, kde seděl malíř na skládací stoličce a tuší kreslil pohled na stromy a dřevěný most. Malého Františka pohled pod jeho ruku fascinoval, dokud ovšem nezačal muž kresbu kolorovat. Jeho malému divákovi bylo v tu chvíli jasné, že tím celé dílo zkazil. Takto popsal začátky svého estetického vnímání jeden z našich největších kunsthistoriků a výtvarný kritik, kterému už zůstane přezdívka "Umění hořák". Po studiích dějin umění a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy působil od roku 1950 jako asistent profesora Václava Viléma Štecha na Akademii výtvarných umění v Praze. Přitom vyučoval dějinám umění i budoucí příslušníky filmové nové vlny na FAMU a roku 1956 se stal prvním teoretikem výtvarné skupiny Máj, jež se jako vůbec první odvážila odklonit od kánonu socialistického realismu. V šedesátých letech působil jako odborný pracovník v Národní galerii a v následujících desetiletích se plně věnoval pedagogické činnosti a především tvorbě monografií o díle takových umělců, jako byl Jan Zrzavý, František Tichý či Adolf Born. Jeho nevídaný přehled o naší výtvarné scéně ovšem vyplýval i ze skutečnosti, že se osobně znal snad s každým malířem, který za posledních padesát let něco znamenal. Popularitu získal i díky řadě televizních cyklů, v nichž diváky seznamoval s moderním českým uměním a pražskými památkami. František Dvořák po desetiletích záslužné práce a nepolevujícího zápalu odešel v úctyhodném věku 95 let 9. listopadu roku 2015.
Režie:J. D. Novotný
ČR, 2002, skryté titulky
