Korea: Zapomenutá válka (1/2)

Prima ZOOM

Po krátkém úvodu, kdy jsou připomenuty severokorejské testy rakety dlouhého doletu (28. listopadu 2017), se vracíme do let, kdy skončila 2. Světová válka. Kapitulací Japonska byla osvobozena Korea, a USA (Harry Truman) se Stalinem vyjednaly její rozdělení na 2 zóny- severní a jižní. Dělítkem se dočasně stala 38. rovnoběžka, která se ale rozkolem mezi USA a SSSR stala permanentní. V Jižní Korey se stal prvním prezidentem I Sung-man, podporovaný Američany. Bohužel se neukázal jako šťastná volba, zaslepila ho touha po moci a vraždil komunistické partyzány. To, že studoval na Prinstonu a umí anglicky, bohužel neznamenalo morální hodnoty. Na severu se Korey ujal Kim Ir-sen, bývalý partyzán a oddaný korejský nacionalista. Byl to chytrý politik s kontakty, který se brzy pokusil o násilné sjednocení- invazí na jih. Stalin a Mao Zedong s tím souhlasili, věřili v hladký průběh. V létě 1950 byla invaze přichystána, 25. června došlo k útoku na jih. Jihokorejci nedokázali klást odpor, Severokorejci byli za 3 dny v Soulu. USA bylo v šoku, k obraně byl povolán generál Douglas MacArthur. Špatně vybavená zredukovaná armáda zamířila do Korey na pomoc, ale první střet se změnil v úprk. S bazukami čelili tankům, jejichž pancíř nedokázali prostřelit. Komunismus se tak nadále šířil, Truman tedy musel skutečně zasáhnout a oslovil OSN, které hlasovalo. 27. června byla schválena intervence, a tak šli američtí vojáci znovu do války. Desetitisíce vojáků OSN vyrazili překazit rychlý postup Severokorejců, chybělo pramálo k tomu, aby se jali celého území. Vojáci vybudovali v poslední chvíli tzv. pusanský perimetr- obranný val, který byl cílem uprchlíků. Mezi nimi se ale mohli ukrývat severokorejští vojáci, a jakékoliv prověřování bylo riskantní. Došlo bohužel k několika případům, kdy stříleli po civilistech a zemřelo mnoho nevinných lidí. Situaci zhoršily činy Severokorejců, kteří popravili americké zajatce, ti pak měli potřebu jim něco takového oplatit. Počty mrtvých rostly a Severokorejci zůstávali ve výhodě, generál MacArthur nachystal plán napadnout severokorejské jednotky zezadu a odříznout je od zásob. Skutečně se vylodili v těžko přístupném, a proto méně střeženém přístavu, setkali se sice s odporem, ale zjevně je tu nečekali. Po seskupení se mohly jednotky OSN a Jihokorejců vydat na východ, aby odřízly zásobování Severokorejců na jihu. MacArthur se stal hrdinou, severokorejské jednotky se daly na ústup a Soul byl během 14 dnů zpět v rukách Jihokorejců. MacArthurovy jednotky obsadily 38. rovnoběžku, nabízelo se vyrazit na sever a sebrat komunistické území. 7. října 1950 skutečně jednotky překročily hranici (rovnoběžku), a hnaly se na Pchjongjang. Obsadily Kimovo hlavní město a mířily výše k hranici s Čínou. MacArthur trval na tom, aby došli až k hranicím- řece Amnokkang, byl možná až příliš suverénní a Truman měl oprávněné obavy. Jednotky OSN padly do pasti, nastražené Číňany, Maova armáda v noci zaútočila v počtu asi 200 000 mužů! Aby toho nebylo málo, k protivníkovi se přidal další silný nepřítel- počasí. Teploty byly přes -40°C a mnozí umrzli. Cesta vpřed jednoduše nebyla reálná, a jednotky se musely stáhnout. Vývoj války se znovu obrátil a několik týdnů na to byl opět Soul v rukách Severokorejců. Počty padlých nadále rostly a Truman začal zvažovat použití jaderných zbraní (listopad 1950). MacArthur byl odhodlán použít 24 atomových bomb k vytvoření radioaktivní zóny podél řeky Amnokkang, to by vydrželo po generace. Několika dalšími větami první díl končí.

USA, 2019

Uvidíte v TV

Videoarchiv