A jitra jsou zde tichá

Prima MAX

Píše se rok 1942 a v karelijské pustině je takový klid, jako by válka ani nebyla. Přesto je ve vesnici staršina Vaskov a pár vojáků, kteří se však nechovají úplně podle jeho představ. Požádá tedy své nadřízené, aby jednotku odvolali a dali mu jiné vojáky, kteří nebudou pít a chodit za děvčaty. Jeho přání je vyslyšeno, i když takhle si to rozhodně nepředstavoval. Byla mu přidělena jednotka sestávající ze samých mladých žen. Každá má za sebou pohnutý osud a do armády se přihlásily dobrovolně, aby pomohly své vlasti. Jedna z nich, Rita Osyaninová, která každou noc navštěvuje svého malého synka ve vedlejší vesnici, si jednoho rána všimne dvou německých vojáků. Okamžitě podává staršinovi hlášení. Vaskov se domnívá, že přišli zničit kirovskou železnici, a tomu chce rozhodně zabránit. Proti dvěma fašistům se rozhodne postavit malou jednotku z pěti žen, které bude osobně velet. Vydají se do lesa a cesta to je strastiplná. Kromě jiného musí projít močálem, aby ušetřili cenné kilometry a získali oproti Němcům výhodu. Když dorazí na místo, kde chtěli zaútočit, jsou nemile překvapeni. Němci nejsou jen dva, ale je jich celkem šestnáct. To je velká přesila perfektně vycvičených mužů proti nezkušeným mladým ženám. Přesto se Vaskov rozhodne, že je zničí. Vyšle jednu z žen, aby se vrátila zpět do vesnice a přivolala posily, a se zbývajícími čtyřmi ženami se rozhodne Němce porazit. Všichni jsou rozhodnuti bojovat do posledního dechu, a to i přesto, že je celkem jasné, že nemají šanci. Podaří se jim postřílet třináct německých mužů, ale všechny ženy za to zaplatí daň nejvyšší. Přežije jen zraněný Vaskov, který zbývající tři Němce zajme a drží je v šachu až do okamžiku, kdy se dostaví pomoc. Vaskov, který přišel o vlastního syna již před lety, se postará o malého syna Rity Osyaninové.

Režie:R. Davleťarov, A. Vitkin

Hrají:P. Fjodorov, A. Kuzněcovaová, K. Asmusová, S. Lebeděvaová

Rus., 2015