Úsměvy Antonie Nedošinské
Zdeněk Svěrák vzpomíná na výraznou hereckou osobnost československé kinematografie, Antonii Nedošinskou (narozena 26. června 1885). Filmovým divákům se bez pochyby vybaví celá plejáda rolí rozšafných matek s dobrým srdcem nebo rázných manželek, které ztvárnila v řadě úspěšných filmů. V průběhu dvacátých let se Nedošinská poprvé na plátně setkala s Theodorem Pištěkem a v následujících dekádách s ním vytvořila jednu z nejpopulárnějších hereckých dvojic československé kinematografie. Z celé řady filmů můžeme zmínit na příklad komedie Strýček z Ameriky (1933), Matka Kráčmerka (1934) nebo Otec Kondelík a ženich Vejvara (1937). Antonie Nedošinská ale nezářila pouze na filmovém plátně, kde vytvořila na desítky rolí, ale obrovskou popularitu si svým realistickým herectvím získala i na divadelním jevišti. V letech 1919–1928 byla členkou Švandova divadla na Smíchově a od roku 1928 se stala členkou souboru Národního divadla, ze kterého nedobrovolně odešla v roce 1940. Po skončení II. světové války se Antonie Nedošinská před kamerou již příliš často neobjevovala, její poslední rolí se stala hospodyně Máry v Čapkových povídkách v režii Martina Friče, které měly premiéru v roce 1947. Jedna z nejvýraznějších a nejobsazovanějších hereček meziválečné a protektorátní kinematografie zemřela 17. července 1950 v Poděbradech, kam se jezdila dlouhodobě léčit s nemocným srdcem.
1996, skryté titulky
