Náš venkov

ČT 2

Dokument si dal za cíl postihnout život na vesnici, na příkladu člověka – Pavla Kolmačky, který vědomě každodenně reflektuje ve svých deníkových zápiscích i verších nejrůznější aspekty své existence. “Pracovní život začne kopírovat rytmus včel. Jakmile se oteplí a včely začnou lítat, nastává nejen jejich, ale i moje aktivita. Musím s nimi držet krok a přizpůsobit tomu program,” říká o svém životním rytmu básník. Pavel Kolmačka není žádný snílek, je pevně ukotven v realitě, což je znát také v jeho textech. “Dneska za ideální stav považuju to, když člověk může něco trpělivě vytvářet, a pokud jde o psaní, není limitovaný tím, že si musí vydělat. Duše potřebuje ochranu a péči. Nevím, jestli se o ni starám dost, péči o duši však vnímám jako vykřičník, jako něco, na co nemám zapomínat. Důležité je systematicky si vytvářet životní prostor tak, aby se věci daly dělat v přiměřeném tempu, pokud možno pomalu. Dbát na rytmus, pravidelnost. Pěstovat vztahy. Respektovat sváteční čas. Aspoň na chvíli vyřadit praktické aspekty života, povinnosti. A dělat i věci, které nejsou užitečné nebo ziskové, všelijaké postávání, lelkování, zírání na něco, dovnitř. Čtení. Usebrání. Hroužení. Pomalost.”

Režie:P. Jurda

skryté titulky

Uvidíte v TV