Letecké katastrofy: Vrah na palubě

Během několika minut kleslo o 3000 metrů. Řídící středisko přešlo do nouzového režimu. Posádka se nehlásila a Airbus A-320 brzy zmizel z radaru. Záchranářům trvalo několik hodin, než objevili místo nehody. Naděje, že by někdo přežil, rychle pominula. Všech 150 osob na palubě zemřelo poté, co se letadlo roztříštilo o horské úbočí. V nedaleké vesnici vzniklo improvizované operační středisko vyšetřování. Germanwings jsou německé nízkonákladové aerolinie patřící do skupiny Lufthansa. Největší letecký dopravce v zemi se ocitl pod silným tlakem veřejnosti a médií. Nehoda se stala jen několik měsíců po sérii teroristických útoků na časopis Charlie Hebdo a mnozí se obávali, že jde o dílo islamistů. Důkazy však explozi ve vzduchu brzy vyloučily. Dispečeři se pokusili jedenáctkrát kontaktovat posádku, ale ta se ani jednou neozvala. Vyšetřovatelé chtěli vědět proč. Zanedlouho byl objeven záznamník hovorů v kokpitu. Nahrávka odhalila, že si kapitán odskočil na toaletu a zanechal druhého pilota o samotě. Právě v té chvíli zahájilo letadlo sestup. Mikrofony v kokpitu zachytily, jak druhý pilot dýchá, a zoufalé pokusy kapitána dostat se zpět do kabiny. Z neznámého důvodu druhý pilot nijak nereagoval ani na opakované volání dispečera. Podivné ticho v kokpitu zůstávalo záhadou. Třetí den vyšetřování učinil francouzský prokurátor překvapivé a bezprecedentní prohlášení. Oznámil, že nejpravděpodobnějším vysvětlením nehody je fakt, že druhý pilot úmyslně odmítl otevřít dveře do kokpitu. Během několika hodin oznámila řada evropských aerolinií, že změní předpisy tak, aby byli v kokpitu vždy přítomní dva členové posádky. Mezitím museli vyšetřovatelé přijít na to, co by vedlo sedmadvacetiletého perspektivního pilota k tomu, aby záměrně havaroval s dopravním letadlem. Pátrání bylo obtížné. V Německu se klade silný důraz na soukromí. Přátelé a příbuzní pilota se odmítli vyjádřit. Z pilotovy dokumentace vyplynulo, že kvůli silným depresím přerušil základní výcvik a byl hospitalizován. Výcvik dokončil poté, co od svého psychiatra získal potvrzení, že je plně zdráv. V Germanwings absolvoval pravidelné lékařské prohlídky u firemních lékařů, podle nichž byl schopný výkonu povolání. Bližší zkoumání však ukázalo, že v měsících, které nehodě předcházely, byl pilot v povážlivém duševním stavu. Navštěvoval víc než 40 lékařů. Měl dojem, že přestává vidět na jedno oko, a obával se konce kariéry. Mezi jeho osobními věcmi byla nalezena lékařská zpráva doporučující, aby si vzal na nějaký čas volno. Datovaná byla pouhých několik dní před katastrofou. Vyšetřovatelé nechápali, jak mohla Lufthansa připustit, aby v takovém stavu létal. Potom se však ukázalo, že ani jeden z lékařů aerolinie nekontaktoval. Místo toho předpokládali, že lékařské zprávy zaměstnavateli odevzdá sám pilot. Úsilí pátracích týmů ve francouzských Alpách přineslo ovoce v podobě nalezení zapisovače letových údajů. Data přinesla šokující zjištění. Když se pilot ocitl o samotě, nastavil autopilot na nejnižší možnou výšku a zvýšil rychlost na maximum. Byl při vědomí až do samotného konce a jeho čin byla pečlivě naplánovaná (sebe)vražda. Vyšetřovatelé navíc zjistili, že kapitán opustil kokpit už během prvního letu toho dne. Druhý pilot v té době krátce nastavil výšku na 30 metrů. Byla to rychlá zkouška toho, co mělo přijít za několik hodin. Nikdo z jeho ošetřujících lékařů nechtěl s vyšetřovateli mluvit. Podle odborníků je však nejpravděpodobnější, že ho postihl záchvat psychotické deprese a přestal ovládat své kognitivní funkce. Jako příčina nehody bylo označeno selhání pilota i zdravotnického systému. Podle německých zákonů hrozí za porušení lékařského tajemství trestní stíhání. V závěrečné zprávě bylo poskytovatelům zdravotní péče doporučeno upravit hranice mezi bezpečností a ochranou osobních údajů.

Kan., skryté titulky