Dobrodružství vědy a techniky
Čím hlouběji se dostáváme pod zemský povrch, tím nepřátelštější jsou podmínky vůči živým tvorům. Jeskyně vyhloubené deštěm a tající vodou jsou však domovem neobvyklých druhů, které se dokonale přizpůsobily temnotě a mají jen malé, pokud vůbec nějaké spojení se zemským povrchem. Netopýři je pomáhají živit organickým materiálem, který přinášejí do jeskyní, čímž se stávají důležitými prvky podzemního potravního řetězce. Na jeho vrcholu je v určitých oblastech Evropy olm neboli proteus, jediný obratlovec na kontinentu, který žije výhradně v jeskyních. Díky speciálním energeticky úsporným strategiím může bez jídla přežít až čtyři roky a dožít se až 100 let. Ještě hlouběji pod zemí vstupují bakterie do úžasných aliancí s minerálními formacemi, vytvářejí struktury, které vypadají jako rostliny a směrují svůj růst k potenciálním zdrojům potravy. V jihoafrických dolech, tisíce metrů pod zemí, se belgický zoolog vydal hledat mnohobuněčné organismy a skutečně je objevil v drobných puklinách ve skále. Hlístice, které našel, se živí bakteriemi, které podle vědců získávají živiny ze samotné horniny; jsou do značné míry nezávislé na procesech na zemském povrchu. Hluboko pod zemí vzniká organický život v nerostném světě. Život na naší planetě možná vznikl – alespoň částečně – v hlubinách Země.
N, skryté titulky
