Sophiina volba
Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok. Stingo, traumatizovaný jejím vyprávěním, se mezitím od Nathanova bratra dozvídá, že jeho přítel není výzkumník biolog, zato trpí paranoidní schizofrenií a užívá drogy. Larry ho žádá, aby na něj dohlédl, to ale Stingo nechce. Nathan žádá Sophii o ruku a dává jí prsten. Pro Stinga má peníze, aby mohl pokračovat v psaní. Druhý den ale on i Sophie zmizí a mladá žena se pak vrací do penzionu zraněná. Nathan má opět jeden ze svých záchvatů, v telefonu oběma vyhrožuje zabitím. Stingo se Sophií odjíždějí do Washingtonu, kde se rozhodují, co budou dělat. Stingo navrhuje návrat do své rodné Jižní Virginie a sňatek. Sophii miluje od prvního okamžiku. Sophie souhlasí, jen sňatek neslibuje. A vypoví Stingovi to, co ještě nikdy nikomu neřekla. Při selekci vězňů si její krásy všiml gestapácký důstojník, a přestože mu vysvětlovala, že je věřící árijka, postavil ji před tu nejkrutější volbu, kterou si mohl pro matku vymyslet: smí si ponechat jen jedno dítě, anebo půjdou do plynu obě. Zdrcená Sophie se nakonec rozhoduje a pouští svou plačící mladší dcerku...
Režie:A. J. Pakula
Hrají:M. Streepová, K. Kline, P. McNikol, R. Karinová, J. Mostel
USA/VB, 1982
