Cesty víry
Neexistuje žádné jiné evropské město, k němuž by měli Češi, Moravané a Slezané tak blízko a kde by zanechali tolik stop, jako je Řím. Život i smrt zde nalezlo mnoho osobností spjatých s českou zemí. Jedním z takových míst, kde je těch českých nebo slovanských stop hned několik najednou je prastará bazilika svaté Praxedy, nejstarší místo křesťanské bohoslužby v Římě. Kostel, který se proslavil raně středověkými mozaikami, dal postavit po roce 780 papež Hadrián I. na základech starší stavby z 5. století a dal sem přenést ostatky svatých Praxedy a Pudenziany, popravených kolem roku 165. Podle legendy to byly dcery svatého Pudense, prvního Římana, jehož obrátil na křesťanství právě sám svatý Petr. České stopy v Římě nacházíme už z doby, kdy zde pobývali oba věrozvěsti Konstantin a Metoděj. V té době se při kostele svaté Praxedy nacházel řecký klášter a oba bratři tam během svého pobytu v Římě bydleli. Konstantin pak na samém konci života vysílený chorobou vstoupil do kláštera svaté Praxedy, oblékl mnišský šat, složil příslušné sliby a podle byzantského zvyku přitom přijal nové jméno Cyril. Zemřel padesát dní poté zde ve svaté Praxedě, 14. února roku 869, ve věku dvaačtyřiceti let na tuberkulózu. Přesně na Zelený čtvrtek 2. dubna 1335 dorazil před brány Říma císař Karel VI. Na svoji korunovaci zde mohl zůstat pouze jeden den, a tak v noci začala Karlova velkopáteční pouť po nejvýznamnějších římských bazilikách. Skončila po půlnoci, kdy vstoupil právě do kostela svaté Praxedy, aby spatřil sloup, u něhož byl Kristus bičován. Další českou stopou u svaté Praxedy je pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, jehož tělo zde spočinulo v římském vyhnanství v roce 1400. Tento český šlechtic, duchovní, politik a umělec po pozdějších sporech s králem Václavem IV. abdikoval a odešel do Říma. Zemřel 17. června 1400 v klášteře svaté Praxedy jako chudý a zlomený člověk. Do svaté Praxedy se celý svůj římský život chodil modlit i jeden ze současných myslitelů kardinál Tomáš Špidlík, který rád při večerních modlitbách poslouchal v 9 hodin večer její do dálky znějící zvony. Snad si až jakoby zázračně vybral na tento čas svou hodinu smrti. 16. dubna 2010 právě v 9 hodin večer v Římě naposledy vydechl a zemřel.
Režie:J. K. Studničková, O. M. Schmidt
ČR, skryté titulky
