Příběhy moderní medicíny
Imunoterapie je buď pasivní, když do organismu podáváme již hotové protilátky nebo aktivované bílé krvinky (efektory imunity), nebo aktivní, podáváme-li různě upravené antigenní produkty nádoru (nádorové vakcíny), abychom vzbudili protinádorovou reakci imunitního sytému. Vakcíny připravené z neupravených nádorových antigenů či usmrcených nádorových buněk však nejsou příliš účinné, neboť jak už bylo řečeno, nejsou pro imunitní systém dostatečně cizí. Byla proto hledána řada způsobů, jak je organizmu odcizit (xenogenizovat) – např. nádorové buňky byly infikovány viry, aby nesly na svém povrchu cizí antigeny. V poslední době jsou uměle připravovány jen ty části nádorových antigenů, které bílé krvinky, konkrétně lymfocyty T, rozpoznávají jako cizí a jimiž jsou stimulovány k obranné reakci. Každý organismus však reaguje poněkud odlišně a také každý nádor má poněkud jinou antigenní výbavu, proto je tak obtížné vyrobit univerzální protinádorovou vakcínu.
skryté titulky
