Rok v japonské divočině
Japonsko je prastarou zemí, která je ze 3 divočinou, tvořenou převážně horskými oblastmi. Je to svět kontrastů. Nejjižnější ostrovy patří do subtropů, zatímco na severu japonský ostrov Hokaido svírají v zimě kruté mrazy a klimatem připomíná spíš Aljašku nebo Sibiř. Většina ptáků, kteří zde žijí, je nucena na zimu migrovat do teplejších krajin. To ale neplatí pro vzácnou a ohroženou populaci jeřábů mandžuských. 1200 jedinců žije trvale v Japonsku a stali se i japonským národním symbolem. Ale daří se tu i jiným ptákům, kupříkladu rybaříku chocholatému. Japonsko hostí i primáty, kteří ze všech opic i lidoopů zde žijí od rovníku nejdál na sever. Většina druhů makaka žije v tropických regionech Aise, ale u japonských makaků červenolících se vyvinula hustá srst, aby subarktické klima přežili. V zimě je zde možno spatřit i vzácného seraua japonského. Je považován za živoucí fosílii jejíž podoba se za miliony let takřka nezměnila. V zimě zahajuje svůj životní cyklus i losos. V severovýchodním pobřeží u ostrova Hokaido se můžeme setkat s jedním z nevzácnějších dravců světa – orlem východním, který zde přezimuje neboť v Rusku je zima ještě mrazivější. Popraskaný led u japonského pobřeží láká k přezimování i velkého mořského savce – tuleně pacifického. Na konci února se začíná oteplovat a mnozí živočichové procitají ze zimního spánku. Patří k nim i obří dravý hmyz, který terorizuje zvířata i lidi. Sršeň mandarínská dorůstá až do 5 cm a její jed může zabít i člověka. V této době se část lososů vypraví na cestu k moři. Ti, kteří zůstali, však také nemají úplně vyhráno. Výr Blakistonův si na nich rád pochutná. V ledové řece loví i velemlok japonský, který může měřit až 1,5m a vážit až 30kg. Jaro je v plném rozkvětu a nejen makakové rodí mláďata. Začíná honba za potravou. Jeřábi snáší vejce v travnatých močálech, které jsou plné žab i tvorů, kteří jsou skryti pod hladinou. V květnu se pak lososi, kteří v moři zesílili a vyrostli, vydávají na strastiplnou cestu z moře proti proudu řek do svých trdlišť. Bude jim to trvat celé tři měsíce. Na jaře se orli východní vrací na pobřeží Ruska, aby tu vyvedli mladé. Letní hojnost potravy zajišťuje příznivé prostředí pro všechny, ale na Hokaidu je záludné nestálé počasí. I v červnu hrozí teplotní propady a některá mláďata mohou prochladnout. Ranní mlhy, které se objevují, jsou znamením, že krátké jaro a léto jsou u konce. Makakové červenolící se páří a po tříměsíční pouti proti proudu se vrací lososi a lososí samice si připravují hnízda. Po vyčerpávající cestě z oceánu jsou u konce a umírají. Pro medvědy bude tato potrava klíčem k přežití blížící se dlouhé zimy. Na zimní spánek se, stejně jako medvědi, připravují i někteří další živočichové jako kupříkladu plch. To, jestli přežije, závisí na tom, jak se na zimu vykrmí. Vrací se orli východní z Ruska a také labutě zpěvné ze severní Evropy a ze Sibiře. Vulkanické prameny zahřívají vodu jezera a labutě tak přežívají až do jara a spokojeně sdílí své útočiště s jeřáby, kteří zde tráví celý rok. A na jaře, které přijde po dlouhé zimě, se celý cyklus zopakuje.
N. Zél., 2015
